Vymírání ohrožených druhů a snižování rozmanitosti v dlouhodobém horizontu představuje velký problém pro přírodu na celém světě. Tomu se děje především v rámci stále sílících klimatických změn. Mnohaletá varování v podobě globálního oteplování a dalších projevů negativního vlivu člověka na planetu Zemi začínají nabývat reálné podoby.
Nedávné vědecké výzkumy nedávno odhalily jednoho z hlavních viníků odpovědného za ohrožení tisíců živočišných a rostlinných druhů. Nikoho jistě nepřekvapí, že oním viníkem je globální ekonomika. Konkrétně poptávka po zboží, jehož produkce probíhá tisíce kilometrů od místa, kde je finálně prodáno.
Vědecký tým napříč světovými univerzitami se rozhodl tyto ekonomické tlaky vysledovat až k jejich základu a důkladně zmapovat veškerá místa hlavního světového vývozu a dovozu. Získané informace poté vědci porovnali se změnami ohrožujícími globální biodiversitu a veškerá zjištění pak transformovali do jasně pochopitelných map.
Mapa, zobrazující vliv dovozu do USA na přírodu (čím tmavší barva tím horší vliv) ZDROJ: Moran, D. & Kanemoto, K. Identifying species threat hotspots from global supply chains. Nat. Ecol. Evol. 1, 0023 (2017)
Vedoucí pracovníci a strůjci projektu Daniel Moran z Norské univerzity vědy a techniky a Keiichiro Kanemoto z univerzity v Japonsku sledovali 6 803 zranitelných ohrožených druhů na celém světě, identifikovali vlivy, které jejich životy ovlivňují, a pomocí globálního obchodního modelu se dostali až k místům, které tyto nepříznivé vlivy způsobují. Výsledné mapy poukazují na kumulaci ohrožených druhů v místech spojených s legálním vývozem do Spojených států, Evropské unie, Číny a Japonska.
Vědecký tým vytvořil seznam 166 různých druhů ohrožení vymírajících rostlinných i živočišných druhů. Kromě přímých předpokládaných vlivů, jako je sklizeň konkrétních plodin či lovení určitých druhů zvěře, se jedná například o zvyšování znečištění či kontinuální ničení prostředí kritických lokalit v rámci uvolnění místa pro zemědělství, lesnictví či rozšiřování měst.
Mapa, zobrazující vliv dovozu do Evropy na přírodu (čím tmavší barva tím horší vliv) ZDROJ: Moran, D. & Kanemoto, K. Identifying species threat hotspots from global supply chains. Nat. Ecol. Evol. 1, 0023 (2017)
Velkým přínosem této vědecké studie je především odhalení neočekávaných vztahů mezi určitými vyvážejícími a spotřebními lokacemi. Americký dovoz například věnuje velkou pozornost ochraně Amazonie a přitom nejvíce ohrožuje jižní Brazílii, kam se soustředí většina místního zemědělství. Mapa taktéž ukazuje špatné americké vlivy ve Španělsku a Portugalsku, kde se dotýká především několika druhů ryb a ptactva.
Spotřeba Evropské unie má naopak negativní vliv především na Africké země, jako je Etiopie, Maroko, Zimbabwe a Madagaskar. Vývozy do Japonska vedou k ohrožení jihovýchodní Asie a ta naopak nepříznivě ovlivňuje endemity USA a Evropy. Natolik provázaný systém tedy není možné změnit lokálně, dojít musí ke globálnímu přehodnocení ekonomických strategií.
Mapa, zobrazující vliv dovozu do Japonska na přírodu (čím tmavší barva tím horší vliv) ZDROJ: Moran, D. & Kanemoto, K. Identifying species threat hotspots from global supply chains. Nat. Ecol. Evol. 1, 0023 (2017)
Projekt má za úkol posloužit především jako varování nejvíce ohrožujícím místům a zároveň jako jakýsi odrazový můstek pro tolik potřebnou změnu dosavadního přístupu. „Vytipované lokality by měly zvážit nejen rizika ekologického dopadu, ale taktéž i poptávku spotřebitelů, která nakonec celý tento systém řídí,“ dodává Daniel a Keiichiro.
Mapa, zobrazující vliv dovozu do Číny na přírodu (čím tmavší barva tím horší vliv) ZDROJ: Moran, D. & Kanemoto, K. Identifying species threat hotspots from global supply chains. Nat. Ecol. Evol. 1, 0023 (2017)