V současné době hrozících klimatických změn především ve velkých městech vznikají nové urbanistické systémy a koncepty soběstačných či udržitelných budov využívajících alternativní energetické zdroje. Tyto nové projekty získávají ohlas a podporu nejen ze strany odborníků, ale taktéž široké veřejnosti. Příznačnou zelenou tak dostává stále více staveb, do kterých by ještě nedávno nikdo budoucnost a potřebné investice nevložil. Tento zodpovědný přístup poukazuje na uvědomělost a pokoru k životnímu prostředí, a díky tomu tak můžeme očekávat stále kladnější přístup k podobným změnám.
Nejinak tomu je i v hlavním městě Maďarska, Budapešti, které již nedočkavě očekává realizaci svého prvního mrakodrapu. Tato budova nicméně nebude fascinovat pouze svojí výškou zaujímající první místo horizontu zdejší zástavby – především zastoupí vysoký stupeň udržitelnosti v současném extrémním inženýrství. Projekt pro společnost MOL Group zabývající se šetrným přístupem k těžbě klasických i alternativních pohonných hmot vytvořila britská architektonická kancelář Foster and Partners. Práce těchto oceňovaných tvůrců vyniká především kladným a novátorským přístupem k udržitelnosti, který využívají ve většině svých současných projektů.
Celý mrakodrap tvoří jemná kovová konstrukce obalená skleněným pláštěm spojujícím interiér s okolím architektury. Díky prosklení taktéž vniká do budovy velké množství denního světla, a není tak nutné neustále využívat umělého osvětlení. Koncept celého kampusu je do detailu promyšlen a jeho hlavní kritérium představuje především užití nízkých až nulových energetických zdrojů, jako jsou fotovoltaiky a další v současnosti využívané technologie řídící úroveň světla a teploty. Velmi zajímavá je taktéž představa možnosti pěstování farmářských plodin přímo na terasách této budovy a stejně tak i systém pro skladování a následné využití dešťové vody.
Jižní část Budapešti, kde má být tento projekt realizován, se tak bude moci pochlubit 28 patrovou věží nového modelu integrující veškeré potřeby městských obyvatel. Kromě kanceláří a školy budou prostory obsahovat i restauraci, posilovnu, konferenční centrum a mnohá další veřejná zařízení přispívající ke zvýšení kvality společenského života města. Nejzajímavější je ovšem architektonická koncepce zeleně napříč celým centrálním atriem a stoupající všemi patry až do veřejné zahrady na vrcholu věže.
Stavba komplexu je plánována v těsné blízkosti Dunaje a energie vodní hladiny tak skvěle podtrhuje zaoblené tvary skleněného pláště. Okolí pokrývá důkladně koncipovaný lesopark přinášející návštěvníkům klidný venkovní prostor pro posezení a odpočinek na čerstvém vzduchu. Architekti v integraci přírody spatřují jakýsi sociální katalyzátor podporující klidné sdílení a relaxaci zaměstnanců i návštěvníků budovy, což je cítit nejen z celkového vyznění návrhu, ale taktéž z detailního zpracování terasových zahrad.
Jak už bylo řečeno, zelená má zelenou, a my tak jen můžeme doufat, že se podobný koncept začne uplatňovat na stále větším počtu podobných firemních, kancelářských a obchodních budov. Představa o omezení či zamezení budování takovýchto center je čistá utopie – jejich transformace do udržitelnějšího módu naopak optimistická vyhlídka s možností naplnění.