Povrchová těžba hnědého uhlí patří mezi nejdrastičtější metody dobývání nerostného bohatství naší země. Nejen, že během ní vzniká velké množství zplodin vypouštěných do ovzduší. Jejím hlavním negativem je nenávratné zničení obrovských oblastí, dříve nenarušené přírody.
Díky následujícím animacím vytvořeným společností Google můžeme skvěle sledovat, jak povrchová těžba hnědého uhlí výrazně proměňuje vzhled krajiny severních Čech. Tato animace vznikla kombinací více jak pěti milionů satelitních snímků z pěti satelitů programu Landsat amerického Národního úřadu pro letectví a kosmonautiku (NASA), který pořizuje podobné snímky naší planety už od sedmdesátých let minulého století.
Největší povrchový důl na našem území, Bílina, se rozléhá na území 18 km2. Hloubka dolu dosahuje 200 metrů. V některých místech je nadmořská výška dolu shodná s výškou hladiny moře a také se jedná o nejnižší místo na našem území, které není jeskyně či propast. Z nedávného rozhodnutí vlády o prolomení těžebních limitů vyplývá, že se tento lom do roku 2050 zvětší o dalších deset čtverečních kilometrů.
Mezi další velké povrchové doly patří lom Nástup-Tušimice, který stojí za změnou toku Prunéřovského potoka a za přerušení toku řek Hutné a Lužničky. Vodu z těchto přerušených toků tak musí zachycovat Podkrušnohorský přivaděč. Těžba má být v dole Libouš ukončena roce 2029. Do té doby by zde mělo být vytěženo ještě asi 200 milionů tun uhlí.
Třetím významným povrchovým dolem, nacházejícím se na sokolovské pánvi, je lom Jiří nedaleko obce Lomnice. V tomto lomu je každoročně vyprodukováno 8 milionů tun hnědého uhlí. Těžba zde začala již v roce 1981 a pokračovat by měla až do roku 2035.
Současně s rozšiřujícím se lomem Jiří můžete na animaci výše sledovat i vznik jezera Medard, které bylo uměle vytvořeno v rámci projektu rekultivace a revitalizace území narušeného povrchovou těžbou, která zde byla ukončena v roce 2000. Do roku 2008 probíhalo odstraňování veškeré techniky používané pro těžbu. Po ukončení sanačních prací bylo ukončeno odčerpávání důlních vod, které postupně začaly území zaplavovat. K tomu také od roku 2010 přispívá řeka Ohře, díky uměle vybudovanému dvoukilometrovému napouštěcímu korytu. V současnosti je jezero hojně využíváno k wakeboardingu. Existuje ale i urbanistická studie, v jejímž rámci by měl do několika let kolem jezera Medard vyrůst rozsáhlý areál sportovišť, obsahující krytý bazén, bruslařskou dráhu, bikrosový areál, fotbalové a golfové hřiště, jezdecký areál, motokrosovou trať, letiště pro sportovní letadla, hotelový komplex, zázemí pro karavany a mnoho dalšího.