Zkuste se na malou chvíli odpoutat od současné neblahé situace všech ekologických hrozeb a dopadů, zavřete oči a představte si, že vše je v naprostém pořádku. Jak toho ale docílit? Jediným východiskem je přehodnocení zaběhlých strategií a nastavení zcela nového úhlu pohledu, který je ovšem v našich stereotypech zabudován natolik hluboko, že se stal nedílnou součástí našeho přirozeného vnímání světa. Mezi námi jsou ovšem naštěstí i tací, kteří se z těchto klasických myšlenkových schémat dokázali vymanit a vytvořit systém, který staví budoucnost velkých měst do mnohem přívětivějšího světla. Velkou naději přináší například Singapurský architektonický team WOHA.
Architektonický a urbanistický projekt WOHA pod vedením Wonga Mun Summa a Richarda Hassella vznikl roku 1994 a během následujících let si velmi rychle vybudoval globální respekt za integraci environmentálních a sociálních principů do každé fáze návrhářských i stavitelských postupů. Svými neotřelými praktickými i vizuálními principy přispívají ke kontinuální tvorbě platformy globálního udržitelného designu. Strategicky se orientují především na řešení současných problémů globálního oteplování a bezprecedentního populačního růstu velkoměst všech kontinentů čelících sociálním i infrastrukturním potížím směřujícím k systémovému kolapsu.
Koncepce přístupů WOHA projektu by se v současné době dala považovat za aplikovatelnou na životní podmínky každého většího města naší planety, které udržuje v kontrolovatelných mezích a zároveň jej připravuje na možný náhlý zvrat klimatických změn. Forma i vizualita jednotlivých projektů vždy odpovídá místnímu kontextu, kulturním zvyklostem a především místním klimatickým podmínkám, v rámci nichž architekti začleňují a harmonizují přírodní ekosystémy. Tímto způsobem podporují soběstačnost měst a jejich postupné odbourání nutnosti užití umělé energie. Tyto principy můžeme sledovat jak na stavbách obvyklejšího typu, jako například obytná rezidence Goodwood v Singapooru, korporátních a kancelářských budovách (kancelář věhlasné reklamní agentury Ogilvy and Mather v Singaporu), či naprosto specifických vizuálně novátorských konceptech hotelu Oasia v Downtownu.
Makroarchitektonický mikrourbanismus
Největší naději budoucnosti však představuje současný systém nazývaný „makroarchitektonický mikrourbanismus“ koncipující celá města jako integrovaný systém městského komplexu s vlastním společenským a dlouhodobě udržitelným prostředím. Ačkoli to může působit jako popis dalšího vědecko - fantastického filmu, Tato představa postupně nabývá reálně využitelných obrysů. To jen potvrzuje nedávno realizovaný projekt Admiralita Kampung v Singapuru – prototyp miniaturního města s vysokou hustotou zahrnující již existující obydlí, nová zdravotnická zařízení, maloobchod, kavárny a společenské prostory v rámci jednoho přirozeně větraného komplexu zastřešeného tropickým pralesem. Velmi zajímavou koncepci představuje taktéž renovace Centra pro zdravotně postižené v Singaporu. Tato udržitelná samostatná vesnice využívá všech principů mikro urbanismu a fyzicky limitovaným návštěvníkům nabízí možnost bezbariérového pohybu po celém areálu.
Převratné architektonické přístupy WOHA prostupují napříč kontinenty a dávají vzniku ukázkovým prostorám pro presentaci této nové alternativní cesty budoucnosti. V roce 2016 se například objevili na benátském bienále, kde se představil svojí prostorovou videoinstalací Fragments of Urban Future:
Z výčtu mezinárodních ocenění bychom mohli jmenovat především cenu CTBUH Urban Habitat z roku 2015 a zároveň čtyřnásobné vítězství v samostatných kategoriích na Světovém festivalu architektury. Nejvíce oceňované projekty zastupují například The Met Apartments v Bangkoku a Škola umění v Singapuru prezentující tento inovativní model v reálné podobě.
Změna je zkrátka život a v tomto případě toto doslovné rčení platí dvojnásob. Oprostěme se od zaběhlých stereotypů a nechme do našich životů vstoupit principy pro lepší budoucnost potomků a dalších generací.