Zažili jste někdy tu situaci, kdy jste se okamžitě potřebovali někam přemístit, pěšky by to bylo nadlouho a nejbližší stanice MHD daleko? Pak byste měli jistě radost z bike sharingových stanic, odkud byste si bicykl jednoduše půjčili a na jiné stanici ho zase vrátili. Důmyslné? To je asi i to pravé označení pro firmy, které se celým systémem půjčování kol zabývají.
Naše výprava za Vojtěchem Slámou, sales managerem firmy jménem Homeport, která v Praze bike sharing provozuje, začíná napínavě. GPS nás zavede k parcele, na které právě zbourali obrovský blok. Ještěže stačí jen obejít nároží – Homeport se v novém soustředí na svůj koncept 5. generace bike sharingu, který plně využívá potenciál internetu, moderních technologií a elektromobility.
Smartsystém páté generace
Vojtěch nás přivítá na světlém dvoře, kde zrovna stanici 5. generace testují. Firma, která má své vypůjční stanice s koly ve Spojeném království, Rusku, Francii, Polsku, Saúdské Arábii i na Gibraltaru, u nás zatím funguje jen v pražském Karlíně. „Majitelem a zakladatelem firmy je Charles Butler, Angličan žijící od devadesátých let v Čechách. Homeport založil s mým otcem, spoluzaložili i Datart a developerskou firmu M2 Real Estate. Já jsem do Homeportu po otci nastoupil před třemi čtyřmi lety,“ začíná vyprávět Vojtěch Sláma.
„Firma Homeport je vlastně takový integrátor, který pracuje na systému sdílení kol celkově. Nabízí jej i se softwarem, webovými stránkami, na kterých se uživatelé mohou registrovat, včetně mobilních aplikací. Stanice a elektrokola se kompletně vyrábějí v pražském Karlíně, šlapací kola, pro něž se rámy dovážejí z Německa, se zde montují,“ pokračuje. Společnost zkrátka žije zeleným fenoménem městské cyklistiky, která je populární i jinde ve světě – pohltila severní i západní Evropu (třeba v Kodani se již jezdí více na kole než v autě a v srdci britského univerzitního města Cambridge potkáte také spíše cyklisty než lidi za volantem). „Naše elektrokola se podařilo prodat i do Oxfordu, anglického Lincolnu a Southendu-on-sea,“ doplňuje Vojtěch a pokračuje: „U nás můžete vidět dva typy stanic. Klasický, minimalistický typ, který byste našli ve všech našich cílových státech. A tamhle je náš nový typ stanice systému, který je kompletně přepracovaný a říkáme mu G5, to znamená pátá generace bike sharingu,“ ukazuje na místo, které upoutalo naši pozornost už při příchodu.
„Všichni dnes mluví o čtvrté generaci, což jsou chytrá kola, která mají na rozdíl od stanicového systému inteligenci zabudovanou přímo v kolech, ne ve stanici. Stanice páté generace umožní bez jakéhokoliv zásahu uživatele zamknout kolo, elektrokolo nebo smartkolo čtvrté generace. Kombinuje tedy všechny prvky, které se nabízejí, do jednoho systému. Navíc se elektrokolo nebo smartkolo začne ve stanici automaticky nabíjet.“ Jednoho solárního panelu si přesto všímáme i u klasické stanice. Je v současnosti možné elektrokola v mírném evropském podnebí nabíjet sluneční energií? „Ne, to by bylo teoreticky možné v Saúdské Arábii, kde by stačil na nabití jednoho elektrokola jeden velký 150W solární panel,“ odpovídá Vojtěch a přesouvá se ke stanici, na kterou byste dnes narazili v Karlíně a na níž nám ukáže, jak celý proces vypůjčení kola funguje.
„Stanice páté generace kombinuje všechny prvky, které se nabízejí, do jednoho systému.“
Některé z karlínských stanic Homeportu jsou vybavené dotykovým terminálem, přes nějž se můžete registrovat a který vás celým procesem vypůjčení kola i provede. „To lze i na našem webu nebo přes mobilní aplikaci pro Android i iPhone,“ říká Vojtěch Sláma. „Terminál vám nabídne mapu stanic ve vašem okolí, jednotlivou stanici si můžete rozkliknout a ta vám pak ukáže počet kol a volných zámků v případě, že chcete kolo vrátit, a také typy kol, která jsou ve stanici momentálně k dispozici.“ Poplatek za půjčení bicyklu uhradíte též přes internet.
Prostřednictvím aplikace si můžete dobíjet i kredit. Po přihlášení do systému vám pak terminál nebo aplikace dá vybrat, které kolo ve stanici si můžete půjčit. Každé kolo je pod označeným zámkem, který přes internet odblokujete. Přijdete ke kolu, které je do několika sekund odblokované, a můžete jet. Během svého cestování po městě můžete kolo zamykat na jakémkoli místě díky lankovému zámku, kterým je bicykl vybaven. A jak kolo vrátit? Funguje to ještě jednodušeji – do elektronického zámku jej na jakékoliv stanici s volným místem jen zasadíte a počkáte, až utichne kontrolní signál.
Budoucnost evropského bike sharingu
O bike sharing se nezajímají pouze jednotliví občané či turisté, kteří si chtějí metropoli projet na kole, ale i města, jež v něm vidí skvělé doplnění městské dopravní infrastruktury. Loni v březnu pražský dopravní podnik vypsal výběrové řízení v Česku poměrně neobvyklou formou soutěžního dialogu. Avšak za rok po vypsání bylo výběrové řízení na popud jiné bike sharingové firmy antimonopolním úřadem zrušeno. Zájemci o veřejnou zakázku tak nyní čekají, co bude dál. „Město se musí rozhodnout, jestli vypíše nový tendr se stejnými podmínkami, a to jen bez věcí, které mu antimonopolní úřad vytkl, anebo jestli zvolí nějakou jinou cestu. S tím, že ale bude potřebovat zase nějaký čas na rozmyšlenou, a příští rok jsou navíc volby,“ komentuje současnou situaci městského bike sharingu Vojtěch.
„Bike sharing by měl být podle mého názoru regulovaný, a to je úloha měst či států.“
„Bike sharing by měl být podle mého názoru nějakým způsobem regulovaný, a to je úloha měst či států,“ míní. Například v Anglii vznikla státní organizace, která shromažďuje informace o anglických bike sharingových systémech a šíří zprávy o tom, jak by systémy měly fungovat. „Doporučuje městům, jak nastavovat tendry a provozy bike sharingových systémů,“ dodává Vojtěch.
Možná by se tak evropský bike sharing vyhnul problémům, se kterými se teď potýká Šanghaj. „Čínské bike sharingové firmy fungují tak, že do města nahrnou tisíce nebo desetitisíce kol, která se volně rozmístí v ulicích, mají chytrý zámek, jímž se zamkne výplet, a funguje to celé přes mobilní aplikaci – bez smartphonu si ho půjčit nemůžete. To největší negativum je paradoxně to, co je pro uživatele pozitivem – totiž že kola jsou úplně všude, nemusíte hledat žádnou stanici, která nemusí být prázdná, když ho chcete vrátit, nebo plná, když si chcete půjčit. A je to nesmyslně levné… Firem je v Šanghaji asi šest. Nemají šanci se o všechna kola postarat – jsou vandalizovaná, naházená přes sebe na velkých hromadách,“ dodává Sláma.
Přesto se Čína chce vrhnout na evropský trh s půjčováním kol po hlavě. „A je to spíš hlava býčí než lidská,“ podotýká Vojtěch. Velké čínské firmy jako Mobike a Ofo už klepou na evropské dveře a začínají v Anglii. Jak si s nimi asi Evropa poradí?
E.ON AKCE: POŘIĎTE SI ELEKTROKOLO SE SLEVOU 2 000 AŽ 5 000 KORUN