Šampaňské a vavříny jsou symbolem těch nejrychlejších závodníků za volantem. Ať už na asfaltu, nebo na šotolině, touha být nejlepší závodní tým vždy hnala za úspěchy a svízelným laděním auta, které by mohlo přinést o nějakou tu vteřinku lepší čas. Závodění ale není jen o dění na trati, naopak většina práce se podniká v dílně a u rýsovacích prken mezi každým ze závodů. Pro závodění musí mít pilot talent, k mechanické zručnosti a doladění konkurenceschopné závodní mašiny to ale spíš chce píli, čas a zkušenosti, jak jsme se přesvědčili u studentského závodního týmu eForce FEE Prague Formula pražského ČVUT.
Tým studentů technického zaměření přišel v roce 2010 s nápadem, jak si zaopatřit praxi při studiu, získat cenné zkušenosti a prožít trochu napětí ze závodění po celém světě. Parta studentů založila závodní tým a pustila se do stavby prvního monopostu, který byl první vlaštovkou do světa studentského formulového závodění.
„Nejširší tým zahrnuje 35 lidí. Především mechanického a elektrického zaměření a k tomu několik lidí z PR. Lidí, kteří se aktivně podílí na výrobě, je asi 25.“
Závody samotné neprobíhají stylem, na jaký můžeme být zvyklí například z formule jedna. Protože jsou elektrické monoposty počinem studentů technického zaměření, kladou organizátoři závodů důraz především na konstrukční prvky, které jsou hodnoceny v rámci takzvaných statických disciplín. Před tím, než se formule dostane na trať, musí závodní vůz projít pod drobnohledem odborníků z automobilového průmyslu, kteří hodnotí například výjimečná konstrukční řešení nebo finanční hospodaření týmů. V dynamických disciplínách se soutěží na trati, ale v samostatných disciplínách, kde je hlavním protivníkem pilotů především časomíra a spotřeba vozu v závodu na 22 kilometrů. Statické disciplíny mají na konečném výsledku zhruba třetinový podíl.
Tým od počátku svého působení oslavil mnoho úspěchů, mezi ty největší patří loňské vítězství na závodech v americkém Lincolnu a kanadském Barrie. Vrtkavá nátura závodění se ale týmu eForce ve slibně rozjeté sezóně vymstila, když z důvodu nehody při testování musela loňskou závodní šňůru předčasně ukončit. Od té chvíle se soustředí na následující sezónu, která začíná koncem léta.
V současnosti tým dokončuje už svůj v pořadí šestý monopost, ke kterému se pojí velká očekávání. Vůz je od svého prvního předka takřka k nepoznání, a to především díky neustálé inovaci, která rok od roku vylepšuje stávající závodní techniku. Trubkový rám nahradil kompozitní monokok, pohon jedné nápravy nahradil pohon všech kol, technologie baterií se sezónu od sezóny zdokonaluje, aeropaket je každým rokem efektivnější.
Probíhající sezóna ale podle slov kapitána běží podle předpokladů. „Abychom dobře vycházeli s časem, nepouštěli jsme se do velkých změn. Jenom ladíme komponenty, které se v loňské sezóně neosvědčily,“ shrnul přípravy kapitán týmu Jan Kosina. Dodal, že se jedná spíše o evoluci než revoluci z toho důvodu, že monopost má velký potenciál, který se jen zatím nepodařilo přetavit do očekávaných výsledků na závodních okruzích. To by se s letošní sezónou mělo změnit.
„Pro mě je výjimečná ta týmová práce, protože na tom pracují skvělí lidé a věnují tomu svůj volný čas. Je to taková čistá láska k formuli.“
Pro provoz týmu a jeho cestování za závody je nezbytná podpora sponzorů a jejich materiální výpomoc nebo finanční příspěvky či úlevy. Bez zaštítění ze strany Českého vysokého učení technického by se ale tým také neobešel. Týmu propůjčuje dílnu v útrobách Elektrotechnické fakulty a pomáhá studentům skloubit nadšení do závodění a školní povinnosti typu bakalářských a diplomových prací.
Závody studentských formulí nechtějí přicházet s revolučními postupy konstrukce, ale naopak se inspirují zaběhlými principy a snaží se je vylepšovat. „Je to především o sdílení know-how s našimi technologickými partnery, jejichž výrobky závodní sezóna řádně prověří.“
Jednou z předností podílení se na konstrukci závodního vozu je i pro studenty nedocenitelná praxe, na kterou berou zaměstnavatelé ohled, a tato zkušenost jim tak pomáhá v další kariéře v odvětví. „Znalosti, které nám škola poskytuje, by si studenti bez unikátních projektů, jako je tento, nemohli reálně vyzkoušet a prakticky aplikovat,“ okomentoval nabyté zkušenosti Jan Kosina.
Probdělé noci před dokončením monopostu a hodiny volného času strávené v dílně ale zapálené studenty neodráží od unikátní zkušenosti na ojedinělém projektu. I přes všechna příkoří, která jim konstrukce elektrické formule přináší, si členové týmu udržují nadšení a s očekáváním vyhlížejí závody nadcházející sezóny.