Dnešní energeticky náročná doba se nemůže ohlížet na výkyvy při výrobě elektrické energie a hrozbu jejího nedostatku. V minulosti se vysoké nároky během energetické špičky pokrývaly užíváním přečerpávacích elektráren, ale dnes se do kurzu dostává používání velkokapacitních baterií, které jsou menší, snadnější na výstavbu, variabilnější a přesto mají potenciál v budoucnu zásobovat elektřinou celá města.
Od baterie k vodě a zpět k baterii
Skladování energie je problém, se kterým se energetičtí regulátoři potýkají už od počátků elektrifikace. Po prvních experimentech s bateriemi, setrvačníky a stlačeným vzduchem se v praxi nejvíce ujaly přečerpávací elektrárny. Ty během noci, kdy je nápor nejmenší, čerpají vodu do vrchní nádrže, aby ji mohly v případě potřeby pustit dolů do turbíny, která vyrobí potřebné množství energie. Tato technologie má i přes běžné užívání několik nevýhod. Mezi ně patří vysoké náklady na výstavbu, nesnadnost nalezení příhodných krajinných podmínek, obtížná regulace, dále rozběhnutí výroby elektřiny a také její spotřebovávání pro „nabití“ horní nádrže.
Trend tedy směřuje zpět k bateriím, které se od konce minulého tisíciletí začaly instalovat v obrovských kapacitách pro potřeby obyvatel měst, ale i pro podniky, databáze, servery a další místa, která si výpadek proudu nemohou dovolit. Tyto baterie se sice svým výkonem nemohou rovnat přečerpávacím elektrárnám, ale jejich jednoduchá obsluha, stále klesající pořizovací náklady a okamžitá dostupnost uskladněné energie z nich dělají ideální záložní či doplňkové zdroje. To dokazuje pozornost, jakou jim věnují velké energetické společnosti, a také rapidní růst trhu s těmito průmyslovými bateriemi, který jen ve Spojených státech meziročně dosáhl 243 procent.
V posledních letech tak haly s bateriemi rostou jako houby po dešti a vyrovnávají kolísavou náturu energetického průmyslu. Společně se tak můžeme podívat na ty největší z nich:
Ontario, USA
Kanadská společnost IESO provozuje v kanadském Ontariu baterii s kapacitou 53 megawatthodin, což představuje energii potřebnou pro celoroční provoz více než padesáti tisíc domácností. Tato baterie slouží výhradně k regulaci, protože v Ontariu se nachází mnoho solárních a větrných elektráren, které trpí výkyvy v závislosti na aktuálním počasí.
Indonésie
V Indonésii bude brzy dokončena baterie s kapacitou 250 megawatthodin, která zbaví na pětistovku vesnic závislosti na energii ze surového petroleje. Tato elektřina trpí na velké kolísání cen a časté výpadky díky své vůči přírodě nešetrné výrobě. Elektrárnu využívající petrolej nahradí solární panely a větrné turbíny.
Německo
Za zmínku rozhodně stojí německá baterie, která bude elektrickou energii ukládat do použitých článků z elektromobilů, a její kapacita se předpokládá na 13 megawatthodin. Po deseti letech, až životnost baterií nadobro skončí, budou použité lithium-iontové články recyklovány.
Kalifornie, USA
Tou vůbec největší baterii, která bude schraňovat elektrickou energii, se stane 400 megawattový projekt amerického energetického giganta Southern California Edison, který po několika bateriových komplexech staví baterii, jejíž přísun energie do sítě bude v případě zapnutí srovnatelný se skutečnou elektrárnou. Tento objem energie by stačil pokrýt roční spotřebu téměř půl milionu domácností.
Jak na tom je Česká republika?
Ani v našich končinách nejsme nijak pozadu se zařazením baterií do elektrické sítě a výstavbou takzvaných chytrých sítí. V současnosti na jihu Čech probíhá pilotní projekt výstavby takové baterie, která sice nedosáhne tak astronomických kapacit jako ty zahraniční, ale i tak ulehčí vytížené síti kapacitou jedné megawatthodiny. „Bude se jednat o první instalaci baterie tohoto rozsahu v ČR,“ říká Miroslav Kopt ze společnosti E.ON Česká republika, s.r.o., která připravuje instalaci největší baterie u nás. Tato baterie , která bude brzy nainstalována v Mydlovarech, může být následně rozšířena až na desetinásobnou kapacitu.