Fakt, že si lidé vodopády odjakživa spojovali s nadpřirozenem, svědčí o jejich velké přírodní síle. V Japonsku se věřilo, že dunění vodopádů způsobují démoni, v Severní Americe pohled na vodopád podle indiánské pověsti mohl znamenat smrt, a v Africe se vodopádům dokonce obětovala zvířata. Snad nám z fascinace předků něco zůstalo, i když působivá síla padající vody nás v současnosti vybízí spíš k jejímu zkrocení – mnoho lidí už se snažilo vodopády přejít třeba po laně, přeplavat anebo je využívá k výrobě energie. Což není divu, uvědomíme-li si, že jedněmi z největších, Viktoriinými vodopády, v období dešťů proteče každou sekundu až 9 170 m3 vody.
Vodopády vznikají geologickou činností, kdy se nadmořská výška dna řeky propadne. V jejich okolí se vytvářejí celé ekosystémy, které jsou někde součástí chráněných národních parků. To nicméně neznamená absolutní izolaci od okolního světa – vodopády představují v národních parcích jednu z turisty nejnavštěvovanějších přírodních atrakcí.